Společenská odpovědnost v dodavatelském řetězci módního průmyslu je tak žhavé téma, že se dostalo i na agendu OECD.
V září se během dvoudenních konferencí projednávala témata jako dětská práce, minimální mzdy, vládní intervence či odškodnění obětí Rhana Plazy. I přes snahu nadnárodních těles, jako je například OECD, módní průmysl stále páchá zlo na miliónech lidí, které zaměstnává.
Šokující jsou v poslední době například příběhy z Kambodži. Po protestech statisíců lidí byla minimální mzda zvýšena na sto dolarů měsíčně. Tato mzda je stále pod hranicí životního minima a všichni pracovníci a jejich rodiny tak dál žijí v chudobě. Co je ale horší je postoj světových módních gigantů, kteří všude mluví o společenské odpovědnosti a dlouhodobé udržitelnosti. V okamžiku, kdy se minimální mzda zvedla, a na vzdory jejich vlastním slibům, během několika týdnů přesunuli většinu produkce do zemí s nižšími standardy a mzdou. Například v Bangladéši je minimální mzda kolem šedesáti dolarů za měsíc a často není respektována. Podobná situace je i v Africe, kam se za levnou pracovní silou ženou majitelé čínských sweatshopů a převážejí sem celé továrny. V Kambodži místí pracovníci protestují za 177 dolarů za měsíc. V podstatě si tak podepisují své vlastní výpovědi.
Otázka, která posouvá tuto debatu mezi mnoho dalších zainteresovaných osob, zní: existuje business case pro udržitelnost nebo pro lidská práva? A je nutné obhajovat dodržování lidských práv a šetrného nakládání s přírodními zdroji vyššími zisky?
Existují zastánci názoru, že lidská práva musí být dodržována, i kdyby to bylo obchodně nevýhodné. Apelují na „lidskost" vedoucích továren, nákupčích a akcionářů velkých značek, kteří tlačí na zvyšování marží a zisků na úkor společenské odpovědnosti a šetrnému zacházení s přírodními zdroji. Tito lidé ale postrádají vzdělání a pochopení základních přírodních principů a zavírají oči před společenskou odpovědností. Slyší pouze na čísla. Pokud za nimi přijdete s čísli, ochotně vás vyslechnou, porozumí vám a pokud vaše strategie ulehčí jejich rozpočtu, zavedou ji. Sestavit „business case" pro společenskou odpovědnost, je jedna z cest k lepší budoucnosti komunit třetího světa a zákazníků velkých značek po celém světě.
„Business case" pro lokální módu by mohla být další z cest. Proto Kamila Boudová, která mimo jiné v Čechách a na Slovensku vede mezinárodní kampaň Fashion Revolution, přiváží do Prahy mezinárodní formát vzdělávání s názvem FASHION BUSINESS WORKSHOP. Nejedná se prvotně o vzdělání v CSR. První se v Praze představí workshop BOOST, který mladým návrhářům, marketérům a obchodním developerům odhalí základy hodnotového řetězce módního průmyslu, poslední trendy trhu a chování zákazníka a strategický marketing. V týmech o smíšených profilech potom účastníci sestaví konkrétní obchodní model a marketingovou strategii své značky nebo jiného projektu.
„Účelem našich aktivit je podpořit lokální textilní a módní průmysl, dát mladým profesionálům více informací o tom, kdo je jejich konkurence a pomoci jim nastavit jejich business tak, aby uspěli", říká Kamila Boudová. „Snažím se to od začátku učit dobře. Otázky dlouhodobé udržitelnosti a společenské odpovědnosti jsou pro mě velkou vášní a, řekla bych, dokonce životním posláním. Podpora lokálních značek a jejich prodeje na místním trhu je nejpřirozenějším prvním krokem."
BOOST proběhne v Praze 28.–30. 11. 2014. Veškeré informace naleznete na stránkách projektu, kde se můžete na workshop přímo přihlásit. Do 15. listopadu platí speciální „early birds" ceny. Přejeme vám inspirativní workshop. Asociace společenské odpovědnosti je oficiálním partnerem akce.
