Last month, the European Commission adopted a
zero-waste programme, establishing a legal framework for an EU-wide circular economy. According to the
Commission, the framework will boost recycling and prevent the loss of valuable materials; create jobs, economic growth and new business models; and reduce greenhouse gas emissions.
Among its goals are to recycle 70% of municipal waste and 80% of packaging materials by 2030. The Commission estimates that the circular economy can save EU businesses €600bn. And perhaps unsurprisingly, some of its member states are far ahead of the EU in adopting circular economy legislation.
1. Denmark
Denmark’s resource strategy, passed last year, treats all waste as a resource that should either be recycled or reused. “The Danish government is aiming at recycling 50% of all household waste by 2022”, explains Nicholas Kroyer Blok, a research analyst at Copenhagen think tank Sustainia. “Today, only 23% is recycled and the rest incinerated.”
He points to the Green Transition Fund, run by the Danish Ministry for Growth and Business, as a good example of the circular economy at work, focused on creating industrial symbiosis where one company’s waste is another company’s resource.
But while the government aims high, it’s up to the country’s 97 municipalities to realise the national goal, and they’ve got large sums of money invested in incineration plants. “The plants are efficient in terms of producing heat and electricity, but the smoke is full of hazardous materials such as dioxins and methane”, explains Blok. “The burned waste also produces ash that is extremely toxic.”
A law now bans the construction of new incineration plants but even progressive Denmark can do more to promote the circular economy. “We need to put in place more advanced return systems for products such as garments, electronics and rare earth minerals, which today’s return systems can’t handle”, says Block. “And we need to design our products with disassembly as the end goal. This means that everything in a product can be recycled and reused in new production.”
2. The Netherlands
The Netherlands, too, boasts stringent reuse legislation. “We have a set of regulations and fiscal and financial measures that have resulted in a leading role regarding the collection of household waste, e-waste, regulated car demolition, and so on”, notes Ton Bastein, manager of circular economy at the Dutch innovation organisation TNO. “Extended producer responsibility and voluntary targets with sector organisations are at the heart of waste management”, he adds.
New targets were recently set with the aim of reducing waste-to-incineration by 50%. The Netherlands has also set itself the target of 75% waste-sorting and separation at the source. “Landfill has practically vanished, waste incinerators have high standards and are all equipped with energy recuperation and recycling is at a high level”, explains Bastein. But there are challenges too. Curbing waste incineration by means of legislation must be the Netherlands’ next step, argue circular economy analysts.
“Overly enthusiastic construction of waste incinerators has led to an overcapacity in this partly liberalised market and potentially prevents some recycling opportunities to be explored”, says Bastein.
3. Scotland
Scotland didn’t get its independence, but it’s ahead of the rest of the UK in legislating circular economy practices, last year becoming the first nation to join the Ellen McArthur Foundation’s CE100 circular economy group. The network, consisting of 100 companies such as IKEA and M&S as well as innovators and administrations, aims for a three-year transition to a circular economy. Scotland, for its part, has set a waste reduction goal of 25% (from 2011 levels) by 2025.
Among its measures: increasing the supply and demand for high-quality recycled items; innovative collection and reuse of electronic goods; and – starting this month, requiring retailers to charge for plastic bags.
4. Sweden
This summer Sweden joined the growing group of countries legislating electronics recycling by passing a law that requires retailers selling electronic goods to accept the same quantity for reuse or recycling.
Sweden claims a somewhat dubious top spot in electronics consumption, with the average Swede annually buying 23kg worth of electronic goods. By 2020 Sweden aims to increase its metal recycling from today’s 70% to 85%. Earlier this year, the country also passed a law requiring packaging manufacturers to recycle more of their material. By 2020 Sweden aims to recycle 85% of paper-based packaging materials, up from today’s 65%.
5. Japan
Outside the EU, Japan has also moved towards a highly efficient circular economy thanks primarily to the pioneering Law for the Promotion of Efficient Utilization of Resources, passed in 2000. The law, which treats materials as circular goods, covers products’ entire lifespans. Manufacturers are legally required to also run disassembly plants, with material recovery a legally mandated as well.
That turns the headache of product disposal into an asset as companies can reuse materials. Today a whopping 98% of metals are recovered.
Source: The Guardian: Five countries moving ahead of the pack on circular economy legislation, link available here, 29. 10. 2014
*****
Pět zemí má v cirkulární ekonomice náskok
Dánsko zakázalo stavbu spaloven, ve Skotsku se platí za plastové tašky a Švédsko se chystá posílit recyklaci kovů.
Minulý měsíc přijala Evropská komise „program nulového odpadu” (zero-waste programme), který zavádí právní rámec pro tzv. cirkulární ekonomiku v celé EU. Podle komise rámec posílí recyklaci a zabrání ztrátám cenných materiálů; zároveň díky tomu vzniknou nové pracovní příležitosti, ekonomika poroste a sníží se emise skleníkových plynů.
Cílem je například recyklovat 70 % městského odpadu a 80 % obalů do roku 2030. Komise odhaduje, že cirkulární ekonomika může ušetřit až 600 miliard euro. Asi ale není překvapením, že některé členské státy mají před právním rámcem cirkulární ekonomiky veliký náskok.
Dánská strategie zdrojů, která byla schválena v loňském roce, nakládá s odpadem jako se zdrojem, který by měl být znovu použit nebo recyklován.„Dánská vláda chce, aby v roce 2022 bylo recyklováno 50 % veškerého odpadu z domácností”, vysvětluje Nicholas Kroyer Blok, analytik think tanku Sustania v Kodani. „Dnes je to 23 % a zbytek skončí ve spalovnách.”
Analytik vyzdvihuje tzv. Green Transition Fund, který řídí dánské Ministerstvo pro rozvoj a obchod, jako praktický příklad cirkulární ekonomiky zaměřený na vytváření průmyslové symbiózy, kdy odpady jedné společnosti jsou zdrojem pro druhou společnost.
I Nizozemí se může pochlubit přísnou legislativou v oblasti opětovného využití zdrojů. „Zavedli jsme předpisy, rozpočtová a finanční opatření, která nás dostala do vedoucí pozice ve sběru odpadu z domácností, elektrického odpadu či řízené demolice aut”, poznamenává Ton Bastein, manažer cirkulární ekonomiky v nizozemské organizaci pro inovace TNO. „Rozšířená odpovědnost výrobce a cíle v rámci konkrétního sektoru jsou základem hospodaření s odpady”, dodává.
Novým cílem je o 50 % snížit množství odpadu určeného do spaloven. Nizozemí si také stanovilo, že bude 75 % celkového množství odpadů třídit. „Skládky v podstatě zmizely, spalovny mají přísné limity, využívají zpětné získávání tepla a recyklace je na vysoké úrovni“, vysvětluje Bastein. Ale i v Nizozemí se potýkají s problémy. Odborníci tvrdí, že spalování odpadu musí být legislativně omezeno. „Bouřlivá liberalizovaná výstavba vedla ke vzniku příliš velkého množství spaloven a jejich dostupnost teď v podstatě zabraňuje dalšímu zkoumání možností recyklace”, říká Bastein.
Skotsko sice nezískalo nezávislost, ale v oblasti cirkulární ekonomiky je ve Spojeném království napřed. V loňském roce bylo první, které přistoupilo ke skupině Ellen McArthur Foundation’s CE100 circular economy. Síť tvoří 100 společností jako IKEA nebo M&S, které se rozhodli přejít k cirkulární ekonomice. Skotsko si stanovilo cíl snížit do roku 2025 o 25 % celkové množství odpadu.
Mezi opatřeními, která by to měla zajistit je například zvýšení poptávky po recyklovaném zboží; inovativní sbírky a další formy využití elektrického odpadu. Nejnověji od října také povinnost obchodníků účtovat poplatek za plastové tašky.
Letos v létě se Švédsko zařadilo do rostoucí skupiny zemí, které mají právní předpisy na recyklaci elektroniky, a to přijetím zákona, který požaduje po obchodnících, aby byli při prodeji elektroniky připraveni přijmout starou elektroniku k dalšímu použití nebo k recyklaci. Švédsko je v současnosti na pomyslném prvním místě ve spotřebě elektroniky. Každý Švéd nakoupí v průměru 23 kg elektronického zboží za rok.
Do roku 2020 chce Švédsko také zvýšit objem recyklovaných kovů ze současných 70 na 85 %. Na začátku tohoto roku vešel v platnost zákon, který zavazuje výrobce obalů, aby více recyklovali; do roku 2020 by to mělo být 85 % všech obalových materiálů na bázi papíru místo současných 65 %.
Mimo EU se rovněž Japonsko vydalo směrem k vysoce efektivní cirkulární ekonomice tím, že v roce 2000 přijalo zákon o propagaci efektivního využití zdrojů. Zákon, který považuje materiály za „oběživo”, zahrnuje celý životní cyklus výrobků. Výrobci jsou zákonem zavázáni rozebírat a znovu využívat materiály. To změnilo obavy společností z nakládání s odpady na aktivum, protože společnosti mohou použité materiály využít znovu. Neuvěřitelných 98 % kovů je v současnosti využito opakovaně.
